Často se na mě obracíte s dotazem, jaký je pravý vztah mezi KOJKOJ a ZIRBEN. Věřte mi, je to velmi jednoduché 😊
Jako první jsem začala pracovat na projektu ZIRBEN, a to také byla první webová stránka a e-shop, který jsem vytvořila. Postupně jsem vám začala nabízet polštáře mnoha velikostí a rozmanité produkty z borovice Zirbe.
K mé velké radosti se vám výrobky Zirbe líbily. A právě to byl pro mě velký impulz, který mě přiměl přemýšlet ještě dál za hranice běžných polštářů. Velkou inspirací na této cestě pro mě bylo především 9 let strávených doma s mými dětmi. Pochopila jsem, že maminky, které se denně starají o své děti, si skutečně zaslouží praktické pomocníky, kteří jim ulehčí každodenní péči. Pochopila jsem také potřeby miminek, které vždy nejsou stejné, ale jedno mají společné – potřebu bezpečí a lásky. A tak se v mé hlavě začal rodit plán na výbavičku pro maminku a miminko. Nejen díky mým zkušenostem, ale také díky podpoře odbornic se zrodil projekt KOJKOJ se svými vlastními stránkami.
A OPĚT JSEM BYLA ŠŤASTNÁ, ŽE SE UVEDENÍ NOVÉ KOLEKCE SHLEDALO S ÚSPĚCHEM 😊
V poslední době ve mně ale rostla potřeba představit naše blahodárné výrobky širšímu publiku. Rozhodla jsem se vytvořit ucelené kolekce pro muže, seniory i teenagery. Stránky KOJKOJ bych ale chtěla ponechat do budoucna jako bezpečné místo výhradně pro maminky a jejich děti, pro období křehké a zároveň tak plné síly a odvahy. Nejen výrobky KOJKOJ ale také samotné logo se zrodilo právě za tímto účelem a věřím, že je tak i vnímáno 😊
Stránky ZIRBEN by se tedy měly stát novým přístavem nejen pro opravdové muže, kteří se nebojí být sami sebou, vnímat svou energii a říct svůj názor, ale také by se měly stát oporou pro seniory, kteří si bezesporu zaslouží mít po svém boku skutečné pomocníky a parťákem do nepohody pro teenagery. Právě u mladých lidí se často zapomíná, že i oni ve svých každodenních životech zažívají nelehké situace a musejí překonávat překážky. Proto jsem přesvědčena, že díky produktům s blahodárnými účinky borovice Zirbe, mají možnost teenageři získat bezpečné místo pro odpočinek a prostor k nabírání nové energie z přírody. A to vše dokážou výrobky ZIRBEN díky svým jedinečným tvarům, materiálů a nezaměnitelné vůni zajistit.
Řekněme si upřímně, není přeci většího vítězství, než když vám teenager řekne, že je to „DOBRÝ“.
Věřím, že se mi povedlo vám vysvětlit blíže, proč KOJKOJ, proč ZIRBEN a proč vlastně zvlášť. Do budoucna budu určitě hledat nové a lepší možnosti, jak tyto dva světy ještě lépe propojit. Jak vytvořit laskavé místo pro všechny.
Jako máma tří dětí jsem vždy snila o dokonalém kojicím polštáři. Když jsem kojila své děti, takový polštář jsem nenašla. Zůstala ve mně však touha vytvořit takový polštář a nabídnout ho dalším maminkám.
Zázrak jménem Zirbe
Cesta ke skvělému polštáři nebyla jednoduchá, ale když víte, kam vaše kroky směřují, dají se překonat různé obtíže. V den, kdy jsem objevila účinky borovice Zirbe, se vše vyjasnilo. Piliny z této blahodárné dřeviny příznivě ovlivňují nejen duševní pohodu, ale také fyzické zdraví. Jedinečný tvar, kvalitní materiály a poctivá ruční práce daly vzniknout kojicímu polštáři, který maminkám pomáhá na jejich nové životní cestě.
Kojicí polohy
V KOJKOJ k naší práci přistupujeme poctivě. Funkčnost našich výrobků konzultujeme s odborníky. Je nám ctí spolupracovat s laskavou a zkušenou dulou, laktační poradkyní a dětskou sestrou Simonou Lazzari. Díky paní Lazzari jsme pro naše zákaznice sestavili obsáhlý kojicí manuál, který obsahuje také nejlepší kojicí polohy. Každá maminka si určitě najde tu svou, ve které se bude cítit pohodlně a bezpečně, stejně jako její miminko.
Poloha tanečníka:
Maminka sedí v křesle a kojící polštář, který si fixuje zády, si přiloží kolem těla tak, aby miminko mělo hlavičku u prsa v šikmé pozici a zadeček níže. Dítě je umístěno mezi polštář a maminku, což mu poskytuje pocit ukotvení a pohodlí. Miminko leží na boku, natočené k hrudníku maminky, aby hlavička byla v prodloužení zad a krční páteř nebyla rotovaná. Jedna ruka přidržuje prs, ze kterého dítě saje, zatímco druhá ruka fixuje miminko, aby nebalancovalo na polštáři a nebylo příliš stlačeno.
Jakmile se miminko správně přisaje, maminka si přizvedne příslušné koleno (pod hlavičkou dítěte), aby si mohla opřít záda a narovnat se. Tím se veškerá tíha polštáře, paže a miminka přenese na koleno, což zajišťuje pohodlnější polohu.
Poloha boční:
Maminka sedí v křesle a kojící polštář, který si fixuje zády, by měl být na úrovni jejího zadečku. Polštář přiloží k těla tak, aby miminko mělo hlavičku u prsa, tělíčko pod podpažím a nožičky volně položené. Dítě leží natočené k boku maminky, což zajišťuje, že hlavička je v prodloužení zad a krční páteř není rotovaná. Jedna ruka přidržuje prs, zatímco druhá paže fixuje miminko, aby nebalancovalo na polštáři a nebylo ani příliš přitlačené.
Poloha v leže:
Maminka leží na posteli na boku, s polštářem pod hlavou a ramenem na matraci. Miminko leží bokem natočené k mamince, s hlavičkou v jejím podpaží. Volná ruka přivine dítě k prsu a podepře mu záda čímkoli, aby je zafixovala v boční poloze. Jemně přitlačuje miminko v úrovni zad, aby se jeho záda neprohýbala.
Ačkoliv je tato poloha pohodlná, přirozená a jednoduchá, předpokládá se, že technika přisátí je oboustranně zvládnutá. Pokud tomu tak není, je třeba počkat na její zdokonalení. Pokud technika přisátí není ideální, existuje vysoká pravděpodobnost, že se miminko nepřisaje správně, což může způsobovat mamince bolest.
Tento typ kojicí polohy není doporučován, je-li bradavka nedostatečně formovaná, pokud dítě má ustupující bradičku, zkrácenou uzdičku, slabý sací reflex, nebo když je miminko velmi spavé, či pod vlivem novorozenecké žloutenky. V takových případech miminko u prsu pouze dudlá, nebo spí, a maminka nemusí být schopna přesně vyhodnotit situaci. Po mnoha minutách se může zjistit, že dítě nic nesnědlo.
Poloha madony– hlavička dítěte je na předloktí maminky:
I tato poloha je určena pro pokročilé maminky a měla by být používána pouze tehdy, když je zřejmé, že miminko má pohodlí. Předloktí nemá takovou citlivost jako dlaň, a hlavička miminka nemusí mít správnou, očekávanou polohu a mírný záklon. Předloktí může tlačit dítě do zátylku, což může vést k potu a k tomu, že miminko klouže vlastní rostoucí vahou níže, což může časem vyvolat nepříjemný tlak kolem krku dítěte. Tato chyba pak může způsobit problémy s kojením, kdy se dítě mezi 2. a 3. měsícem nechce kojit déle než pár minut, protože se necítí pohodlně.
Tato poloha je vhodná například mimo domov, kde trochu improvizujeme. V domácím prostředí je však ideální si dopřát pohodlí jak pro sebe, tak pro miminko.
V moderních obytných prostorech jsou příliš často používány sterilní a neživé materiály. Lidé zakládají umělý materiál před přirozeným, aniž by si uvědomovali, že přírodní materiály poskytují potřebnou vazbu k přírodě.
A POZOR! Všechny umělé povrchy obsahují změkčovadla a nezdravá pojiva, která se neustále a pomalu uvolňují do našeho životního prostoru.
Je tedy velmi důležité doplňovat domácnost o přírodní produkty.
Představuji vám produkty z borovice Zirbe, které budou vašemu domovu opravdu slušet! 😊
Zirben polštářky
Základní myšlenkou polštářů z Zirbe je snadná relaxace, jednodušší usínání, zkvalitnění hloubkového spánku a významná redukce srdečních úderů (snížení srdeční činnosti o 3 500 úderů za den – což odpovídá jedné hodině práce srdce). To vede k následnému zvýšení koncentrace a výkonnosti během dne.
Vůně Zirbe polštářků pomáhá vytvářet v vašem domově klid a pohodu s nádechem vysokohorského životního stylu. Naše piliny pocházejí až z 1 000 let starých stromů z Tyrolska.
Naše Zirben polštáře jsou plněny ručně, což nám umožňuje zajistit tu nejlepší kvalitu. Věřte nám, na kvalitním zpracování nám záleží nejvíce.
Jsou vhodné pro alergiky a astmatiky a naše ZIRBEN polštáře jsou vyrobeny ze 100 % přírodních materiálů.
Výplň Zirben polštářů: 100 % piliny borovice Zirbe (Pinus Cembra), známé také jako borovice Limba.
Zirben box na chleba je nejen ideální uložiště pro všechny vaše kousky pečiva, ale také úžasně stylový doplněk do vaší kuchyně.
Tento box zaujme nejen svým designem, ale především vůní, která vás při konzumaci pečiva vždy dobře naladí.
Zirben dřevo obsahuje éterické látky, zejména Pinosylvin, který zaručuje, že pečivo zůstává svěží a neplesniví. Borové dřevo Zirbe obsahuje až 0,5 % Pinosylvinu, který má prokázané účinky proti škodlivým organismům, jako jsou houby a bakterie.
Stylová karafa s dřevěným uzávěrem z borovice Zirbe (známé také jako borovice Limba). Naplňte ji vodou, uzavřete dřevěným víkem, nechte chvíli odpočinout a poté si užívejte její osvěžující chuť.
Zirben uzávěr
Uzávěr je vyroben ze stromů Zirbe, které rostou v nejvýše položených oblastech Alp. Tento uzávěr chrání a provoní obsah karafy. Po 30 minutách harmonizační fáze je voda v karafě lahodná a voní jedinečnou vůní Zirbe.
Zirben kadidlo je úžasná kombinace pilin z borovice Zirbe a posvátného kadidla z Eritrei. Jeho charakteristická pryskyřicová a teplá vůně se vyznačuje silně očistnými, dezinfekčními a léčivými účinky. Harmonizuje tělo, mysl i ducha, posiluje, uklidňuje a podporuje uzdravování.
Zirbe, známá také jako borovice Limba, má jedinečný pozitivní vliv na lidi, jaký žádné jiné dřevo neposkytuje.
Dřevo Zirbe se vyskytuje výhradně v Alpách a Karpatech. Jedná se o pomalu rostoucí vysokohorskou borovici (Pinus cembra), která roste v nadmořských výškách od 1 600 m a dožívá se až 400 let, některé kusy dokonce až 1 000 let. V těchto oblastech lidé stromu Zirbe přezdívají „Královna Alp.“
Zirbe roste ve volné přírodě a nepříznivé životní podmínky posilují její životní energii, což dodává produktům z Zirbe neopakovatelné vlastnosti. Tato nahromaděná síla se ukládá do jejího dřeva ve formě éterických olejů.
Pečlivým zpracováním dřeva Zirbe se získává jeho krásná, nezaměnitelná vůně a jeho energie se přenáší do výrobků.
Účinky Zirbe:
Dřevo Zirbe je spjato s lidstvem od pradávna, kdy se používalo k výrobě postýlek a kolébek pro naše nejmenší. Zirbe zajišťuje přirozenou výměnu vzduchu a čistí ho v místnostech, kde je používána.
Pozitivní účinky dřeva borovice Zirbe na člověka jsou podloženy studií Joaneum Research. Vědecký výzkum se zaměřuje na použití Zirbe v ložnicích a odpočívárnách a potvrdil významný vliv na fyzickou i psychickou pohodu.
Maminčina ňadra jsou od přírody moudrá. Každé kojící mamince se dříve či později produkce mléka stabilizuje přesně podle potřeb miminka. Ano, až tak dokonalé je naše tělo. Nabízí miminku pouze tolik, kolik skutečně vypije.
Během kojení však může nastat tzv. LAKTAČNÍ KRIZE, kdy z nějakého důvodu kojící matka nedokáže plně uspokojit nutriční požadavky miminka. Obvykle se jedná o přechodné období. Tato několika dní trvající fáze může zvýšit nutriční potřeby, které jsou nezbytné pro růst a vývoj dítěte.
NEZBYTNÁ JE PODPORA V RODINĚ, KLID A POHODA
Určitě zachovejte klid a nesahejte po lahvi s umělým mlékem!
Obecně platí, že častější stimulace bradavek, dostatek kvalitního jídla, dostatečný příjem tekutin a psychický klid by měly zajistit mateřskému organismu prostor na výrobu mléka. Dopřejte si psychickou pohodu a snažte se dítě co nejvíce přikládat nebo přikládat podle jeho potřeb, přičemž zvláště dodržujte pravidelnost při nočním kojení. Nechcete-li dítě budit, můžete v určitých časových intervalech odsávat nebo odstříkávat mléko. Tím podpoříte své tělo k vyšší produkci mléka.
NOČNÍ KOJENÍ
Prolaktin je hormon, který stimuluje laktaci po porodu a je produkován především v noci. Častým přikládáním během noci dáváte svému tělu impuls ke zvýšení produkce mléka. Pokud během noci nedochází k kojení, nedochází ani k stimulaci, a následkem toho může nastat nedostatek mléka. Maminka dostává od miminka signál, že není potřeba vyrábět tolik mléka, a produkce se snižuje. Kojte dostatečně dlouho, aby se miminko napilo i vydatného zadního mléka. A pokud miminko hezky spí a nechcete ho budit, snažte se alespoň mléko odsát nebo odstříkat.
MOŽNÉ DŮVODY LAKTAČNÍ KRIZE
Hormonální výkyvy, při nichž může klesat hladina prolaktinu, hormonu zodpovědného za úspěšné kojení. Mezi hormonální výkyvy patří menstruace, ovulace, antikoncepce a poruchy sekrece štítné žlázy.
Špatná technika kojení (poraďte se se svou laktační poradkyní)
Stres, vyčerpání, chronická a neřešená únava
Zánět mléčné žlázy
Chřipka, viróza, …
Nasazení bezmléčné a bezlepkové diety (často se to děje, když miminka trápí bolesti bříška a maminka se snaží upravit stravu, aby miminko netrpělo nadýmáním)
Růstový spurt – dítě roste rychleji a najednou potřebuje více energie (chvíli trvá, než se laktace opět upraví k potřebám dítěte)
JAK PŘEDCHÁZET LAKTAČNÍ KRIZI
Klid a odpočinek
Kvalitní strava – nedržte diety
Dostatečný příjem tekutin (ideálně tři litry čisté vody denně)
Pravidelný režim u miminka i u maminky
Spánek
Pobyt na čerstvém vzduchu
Vyhýbejte se stresovým situacím!
Držte svá prsa v teple
Neusněte na vavřínech. I když kojíte bez problémů a máte prsa stále nalitá, kontrolujte pravidelný příjem potravin a tekutin u sebe i pravidelné noční i denní přikládání dítěte.
OBDOBÍ, KDY LAKTAČNÍ KRIZE VZNIKÁ NEJČASTĚJI
6. až 12. den (během šestinedělí je laktace velmi vydatná, poté začne matčin mozek regulovat laktaci dle potřeb miminka)
4. týden
6. až 8. týden
3. měsíc – 6. měsíc
DOBA TRVÁNÍ LAKTACE
Tělo potřebuje přibližně dva dny, aby se přizpůsobilo zvýšeným potřebám miminka, ale může to trvat i déle. Zpravidla však laktační krize netrvá déle než jeden týden.
PROSPÍVÁ MÉ DÍTĚ?
Pokud máte pochybnosti, sledujte mokré pleny; za den by jich mělo být 6–8. Moč by měla být světlá a neměla by mít příliš silný zápach. U stolice sledujte její zabarvení; neměla by být zeleně zbarvená. Pokud máte pochybnosti, vždy se poraďte se svým pediatrem nebo laktační poradkyní.
LAKTAČNÍ KRIZE NENÍ…
Období, kdy z věčně nalitých ňader se stávají prsa měkká až povadlá, nezahrnujeme pod laktační krizi. ňadra si pouze zvykla na svou novou roli a množství mléka se snížilo na míru, kterou vaše děťátko přesně potřebuje. Nabídka se přizpůsobila poptávce. 😊
JAK ZATOČIT S LAKTAČNÍ KRIZÍ
Je dobré nechat dítě sát tak dlouho a tak často, aby se zvýšila tvorba mléka. Sání ovlivňuje hladinu hormonu, který podporuje tvorbu mléka. Je důležité kojit často a střídat prsy. Nejdříve začněte tím prsem, které jste používala naposledy. Před kojením je důležité prsa nahřát a jemně namasírovat, například mandlovým olejem s kapkou geránie. 😊
Kojte co nejvíce
Kojte dostatečně dlouho, aby se miminko napilo i z vydatnějšího zadního mléka.
Kojte pravidelně v noci a snažte se snižovat intervaly mezi kojením.
Mezi kojením mléko odsávejte, aby se podpořila produkce.
Udržujte délku kojení na přibližně 30 minut a potom ještě odsávejte, pokud je to potřeba.
Nechte si zkontrolovat techniku kojení od laktační poradkyně.
Kojte z obou prsů; tím, s kterým jste skončila, začněte další kojení.
Dbejte na dostatečný příjem tekutin a kvalitní stravu.
POKUD MÁTE SVÉ MLÉKO ZAMRAZENÉ, POUŽIJTE ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY DOKRMOVÁNÍ, NE LÁHEV! (například cévkou nebo stříkačkou přímo u prsu)
BUĎTE V POHODĚ! Miminko možná trochu zhubne, ale nebojte, ono to dohoní. 😊
Buďte s miminkem v kontaktu kůže na kůži, což vede ke zvýšené tvorbě mléka. V průběhu kojení si zavřete oči a vizualizujte si, jak mléko proudí skrze vás až k miminku.
UPRAVTE JÍDELNÍČEK A PITNÝ REŽIM
Vyzkoušejte nápoje z kávoviny bez kofeinu s mlékem, mléčné výrobky, tvaroh a speciální mléčné nápoje pro maminky. Pijte kojící nebo fenyklový čaj. Před každým kojením vypijte hrnek.
DOSTATEK TEKUTIN JE ZÁKLADEM DOBRÉ TVORBY MLÉKA.
Vypijte alespoň dva, ideálně tři litry čisté vody denně. Pitný režim je pro tvorbu mléka nesmírně důležitý!
Vývary hovězí, nebo kuřecí Vám dodají vám potřebnou sílu.
Dbejte na to, aby Vaše strava byla pestrá a vyvážená. Dopřejte si kvalitní maso, vejce, ryby, čerstvé ovoce, zeleninu a mléčné výrobky. Pozor na nadýmavé potraviny – kapustu, květák, zelí… a na citrusy a jahody, které mohou u dětí vyvolat alergické reakce.
TĚLO NA TĚLO, KŮŽE NA KŮŽI
Bonding kůže na kůži napomáhá v ranému věku dětí nejen k utváření úzké vazby mezi matkou a dítětem, ale také pomáhá ke správné a hojné laktaci. Kůže na kůži, to vám pomůže 😊
DOSTATEK TEKUTIN JE ZÁKLADEM DOBRÉ TVORBY MLÉKA
Vypijte alespoň dva, ideálně tři litry čisté vody denně. Pitný režim je pro tvorbu mléka nesmírně důležitý!
Vývary z hovězího nebo kuřecího masa vám dodají potřebnou sílu. Dbejte na to, aby vaše strava byla pestrá a vyvážená; dopřejte si kvalitní maso, vejce, ryby, čerstvé ovoce, zeleninu a mléčné výrobky. Pozor na nadýmavé potraviny – jako jsou kapusta, květák a zelí – a na citrusy a jahody, které mohou u dětí vyvolat alergické reakce.
TĚLO NA TĚLO, KŮŽE NA KŮŽI
Bonding kůže na kůži napomáhá v raném věku dětí nejen k utváření úzké vazby mezi matkou a dítětem, ale také pomáhá ke správné a hojné laktaci. Kontakt kůže na kůži vám pomůže! 😊
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI LAKTAČNÍ KRIZI
Nedostatečné přikládání
Slabá stimulace prsních bradavek
Časté dokrmování umělým mlékem
Nedostatečný přísun tekutin
Psychická nepohoda matky
Nízká podpora tvorby mléka
Nedostatečné noční kojení
POMOC V PODOBĚ BYLINEK, HOMEOPATIE A AROMATERAPIE
Citlivě zvolené směsi léčivých rostlin dodávají maminkám potřebné vitamíny a minerální látky, příznivě ovlivňují metabolismus, podporují tvorbu mateřského mléka a působí proti nadýmání.
VHODNÉ BYLINKY: meduňka lékařská, pravá bazalka, kmín, kopřiva, fenikl, anýz, kopr, aronie, mateřídouška, květ heřmánku, řecké seno, jestřabina lékařská.
Než začnete bylinky používat, poraďte se se svým lékařem nebo laktační poradkyní.
HOMEOPATIE: pro podporu laktace i při laktační krizi – Ricinus communis 5CH (2x denně 5 granulí).
Aromaterapie: mandlový olej s kapkou geraniové silice (uvolňuje stres a úzkost), geraniové mýdlo (dostupné u Nobilis Tilia).
Nízké, hrbolaté a sukovité kadidlovníky jsou typickými plody prostředí, ve kterém rostou – spalující žár, silný vítr a kamenitá poušť, v níž lze sotva najít živou bytost. Přesto vůně mízy z těchto stromů uchvacuje lidstvo již po tisíciletí. Kdysi byla tato látka cennější než zlato: podněcovala růst mocných říší, vyvolávala války a pečetila příměří.
ŽÁDANÝ LÉK
Ve Babylonu, Asýrii a Egyptě se kadidlo používalo při obětinách bohům a balzamování, dále jako vykuřovadlo, osvěžovač vzduchu a odpuzovač hmyzu. Bylo součástí parfémů, mastí, vonných olejů, kosmetických přípravků a využívalo se také v lékařství. Antičtí lékaři zaznamenali jeho antiseptické, protizánětlivé a analgetické vlastnosti a předepsali jej k úlevě od zažívacích obtíží, chronického kašle, proti zápachu z úst nebo k léčbě hemeroidů. Římský historik a botanik Plinius Starší dokonce v 1. století n.l. doporučoval kadidlo jako protijed při otravě bolehlavem.
CESTY KADIDLA
Naneštěstí stromy poskytující kadidlo rostou (a i dnes rostou) pouze na jihu Arabského poloostrova a v Somálsku, obklopené pouštěmi, mořem a pasteveckými kmeny. To činí z této látky vysoce žádané a luxusní zboží. Není tedy divu, že již od pravěku probíhal s těmito oblastmi intenzivní obchodní styk. Malé loďky z pobřeží vyplouvaly do Rudého a Arabského moře a do Perského zálivu, kde se usušená pryskyřice překládala na karavany, které ji dopravovaly nejen do Mezopotámie a na Blízký východ, ale i do mnohem vzdálenějších destinací. K transportu se začal používat i nenáročný pouštní koráb – jednohrbý velbloud, který byl dosud chován především na mléko, maso a vlnu. Díky tomu se obchod velmi zefektivnil a zlevnil.
Arabské pouštní kmeny, které transportovaly kadidlo pomocí velbloudích karavan, se přizpůsobily každé vládnoucí elitě a udržovaly svůj monopol až do příchodu Římanů, kteří je ovládli vojensky. Pak začaly pouštní kmeny využívat mořské trasy, čímž se Římanům vyhnuly. Některé kmeny, které ztrácely vliv, se rychle přeorientovaly na pirátství, aby si i nadále udržely nějaký prospěch z poptávky západního světa po kadidle a dalších cenných látkách.
ZKRÁŠLÍ A NAVONÍ
Ačkoliv se může zdát, že kadidlo ztratilo na hodnotě, opak je pravdou. I v dnešní době je nejžádanější aromatickou pryskyřicí. Jeho užití přetrvává i v současných přechodových rituálech, jako jsou svatby, pohřby či narození dítěte. Díky svým zjemňujícím účinkům se kadidlo používá ve vlasové kosmetice, nasládlá vůně účinně neutralizuje zápach z úst a saze ze spálených kousků se využívají k vytváření očních linek při tetování. Některé typy kadidla mají tak příjemnou chuť, že se přidávají do kávy nebo žvýkají.
Kadidlo nachází uplatnění také v tradiční čínské medicíně, ájurvédě a aromaterapii. Moderní medicína zkoumá jeho potenciální využití při léčbě některých druhů rakoviny, ulcerózní kolitidy, Crohnovy choroby, úzkosti a astmatu. Je tedy možné, že starověké obchodní trasy opět ožijí a kadidlo se bude opět vyvažovat zlatem.
ZIRBEN KADIDLO
Zirben kadidlo je unikátní kombinací pilin z borovice Zirbe a posvátného kadidla z Eritrei. Jeho charakteristická pryskyřicová, teplá vůně se vyznačuje silně očistnými, dezinfekčními a léčivými účinky. Nehostinné životní podmínky obou stromů daly jejich dřevu výjimečné vlastnosti. Zirben kadidlo spojuje síly a jedinečné účinky těchto dvou přírodních velikánů.
Zirben kadidlo harmonizuje tělo, mysl i ducha. Posiluje, uklidňuje a podporuje uzdravování.
ZIRBE – KRÁLOVNA ALP
Stromy Zirbe najdeme výhradně v Alpách a Karpatech. Jedná se o pomalu rostoucí vysokohorskou borovici Zirbe (Pinus cembra), která se vyskytuje v nadmořské výšce od 1 600 m a dožívá se až 400 let, některé exempláře dokonce až 1 000 let. V těchto oblastech lidé nazývají strom Zirbe „královnou Alp.“ Její volně rostoucí populace v náročných životních podmínkách zesiluje její životní energii, což produktům z Zirbe dodává jedinečné vlastnosti. Tato nahromaděná síla se v podobě éterických olejů ukládá do jejího dřeva. Pečlivým zpracováním dřeva Zirbe se získává jeho krásná a nezaměnitelná aromatická vůně, která spolu s energií proudit produkty z Zirbe k vám.
ÚČINKY ZIRBE
http://zirben-kojkoj.cz/zirbe/
Použitá literatura: Živá Historie, autor: Tomáš Štěpánek
Mateřství je někdy pěkná dřina, ale je to ta nejvíce smysluplná dřina na světě. Samozřejmě z mého pohledu. Já jsem díky svým dětem objevila jiný rozměr světa a do konce života jim za to nepřestanu být vděčná.
Já, jako jedinec
Když jsem ještě byla svobodná a bezdětná byla jsem vždy velmi cílevědomá, pracovitá a troufnu si říct, že i velmi schopná. Nikdy jsem neměla problém se sama o sebe postarat. I když se v mém životě některé situace jevily jako bezvýchodné, já jsem vždy východisko našla. Nikdy jsem se nepotřebovala o nikoho opírat, nikoho žádat o pomoc. Vždy jsem si svou vlastní cestu našla, ať to stálo cokoli. Nebyla jsem ani zvyklá fňukat nebo si stěžovat, natož se vzdát. Samozřejmě jsem ale byla vždy nohama pevně na zemi, takže jsem neměla ve zvyku klást si velkolepé, nedosažitelné cíle. Ale to nic neměnilo na tom, že jsem byla velmi zarputilá a nehodlala se jen tak vzdát, ať už šlo o cokoli.
Příchod prvního dítěte – syna Arnošta
O to víc mě velmi překvapilo, když jsem poprvé zjistila, že už nejsem tak soběstačná, že už nedokážu každý svůj čin pěkně ukočírovat a že já sama najednou potřebuji pomoc.
Ne nadarmo se říká, že děti jsou našimi učiteli. Můj prvorozený syn Arnošt je toho pravým důkazem. Vždy jsem byla přesvědčená, že budu nesmírně veselá a šťastná maminka, která má energie na rozdávání. A postupně jsem musela ze svých nároků ustupovat. Uvědomila jsem si, že ty nároky, které jsem na sebe kladla před porodem, musím postupně přehodnotit. Musím polevit z představ superženy a supermatky. A postupně jsem, vlastně s úlevou, dospěla k tomu, že můžu být i unavená a malinko smutná maminka, která ale i tak svým dětem dává to nejlepší ze sebe a stará se o ně, jak nejlépe umí, tak aby se cítili v bezpečí.
S příchodem prvního dítěte jsem se ale musela naučit říkat svému okolí o pomoc, což pro mě nebylo lehké. Já jsem byla přece vždycky ta, co si dokázala poradit sama, co vše zvládla, i když někdy s odřenýma ušima. Ale jak už jsem předeslala Arnik byl v této oblasti mým velkým učitelem. Býval hodně plačtivý a moc toho nenaspal. Plakat začal v podstatě hned, jak mu odezněla novorozenecká žloutenka, a to bylo zhruba tři dny po návratu z porodnice. A časté plakání mu vydrželo téměř až do 9 měsíců. Ze začátku se v noci budil klidně i sedmkrát. Takže po vynaložení nadlidského úsilí k jeho uspání jsem stejně věděla, že mě bude čekat náročná noc. Velkým štěstím bylo, že jakmile usnul Arnoštek, usnula jsem i já a získávala tak energii na další plačtivé maratony. Noční buzení už se pak snižovalo, ale třikrát za noc se budil i po prvních narozeninách.
Začátky byly opravdu těžké, ale já jsem se, právě asi díky své zarputilosti, rozhodla, že to spolu zvládneme, že najdeme tu pravou cestu ke spokojenosti nás obou. Byla jsem ochotná tehdy udělat cokoli, klidně se i postavit na hlavu, jen aby neplakal. Našim oblíbeným místem se stala koupelna, kde jsme společně strávili spokojené chvilky. Vždy jsem tam Arnoštka rozbalila a masírovala ho olejíčky, povídala si s ním a zpívala mu. To byly chvíle, kdy neplakal, jen poslouchal a užíval si doteků a vůní. Když nad tím přemýšlím, přišlo mi, že ho tam nikdo nenutil ke spánku, tak byl spokojený. Také jsme trávili spousty času na zahradě nebo kdekoli v přírodě, kde jsem mu ukazovala kytky, stromy, tekoucí vodu v řece…. Byly to takové naše chvíle. A pak byl ještě kočárek a opravdu rychlá chůze. Tato kombinace ho vždy zaručeně uspala, ale v rychlosti se nesmělo polevovat. Tak jsme pořídili kočárek s velkými koly a běhala jsem po kopcích.
Každá rada dobrá. I když…
Po šestinedělí, kdy jsme si postupně s Arnikem našli společně rituály, začala další náročná část mateřství a to jsou „velmi dobré“ rády okolí. Měla jsem kolem sebe velkou spoustu lidí, kteří měli pocit, že mi musí radit, co a jak mám dělat. Vysvětlovali mi zcela sebevědomě, proč vlastně Arnoštěk pláče a co já všechno dělám špatně. Byl to jeden velký nával cizích názorů. Záměrně říkám názorů, protože ve většině případů se při tomto tématu nejedná o informace a jejich věcné sdělení, ale o důkladné přesvědčení o jejich naprosté pravdě.
Nepřikládej ho tak často. Musíš ho nechat trochu vyplakat. Dej ho do postýlky. Neměj ho stále u sebe…
No, měla jsem opravdu pocit, že vše, co dělám je špatně a že rozhodně nejsem tou správnou matkou, jakou by si právě můj milovaný syn zasloužil. A tak jsem začala „dobré rady“ poslouchat a problém byl na světě. Arnik se špatně přisával, já jsem začala mít ragády a kojení se pro mě stalo velmi bolestivým. Já jsem ani nemukla a tiše jsem to zvládala. Začala jsem kojit jen každé tři hodiny. A přišly záněty. Nejdříve v pravém prsu, pak levém, potom do obou, a nakonec ještě jednou pravé prso. Měla jsem vysoké teploty a když se ohlédnu zpět, divím se, že jsem to zvládla. Celé toto období trvalo opravdu dlouho a bylo to velmi náročné i kvůli tomu, že Arnik přestal přibývat na váze a museli jsme chodit k paní doktorce pravidelně na převažování.
Dostala jsem se do začarovaného kruhu a neuměla si říct o pomoc. Bylo to moje nejtěžší životní období plné zánětů, vysílení a hlavně pocitu, že selhávám. Z celé situace jsem se dostala vlastně náhodou. Mí blízcí si všimli, že není vše tak jak má být a já potřebuji pomoc. Můj muž, maminka i tchýně mi i bez mého požádání začali pomáhat, a tak jsem to nakonec vše ustála.
Tím bych chtěla říct, nebojte se říkat si o pomoc. Není to znak slabosti, ale naopak to chce velkou odvahu. Člověk nemůže vždy vše zvládnout sám, i když by si to vlastně moc přál.
Naše spokojená Terezka
S naší druhorozenou dcerou Terezkou bylo vše mnohem jednodušší a klidnější. Byla spokojené dítě, které hezky spinkalo a celkově mělo velkou radost do života. Než přišla na svět, často jsem přemýšlela, jak to udělám, abych ji milovala stejně tak, jako Arnika. Myslela jsem si, že to snad ani není možné a přiznám se, že jsem se toho i bála. Ale k mému milému překvapení se po narození Terezky najednou láska znásobila. A moje srdce dokázalo obě děti milovat úplně stejně, bezmezně, bezpodmínečně a velmi vroucně. Nerada bych předbíhala, ale úplně stejně to bylo i v případě naší Violky. Najednou jsem dokázala milovat všechny tři děti úplně stejně intenzivně. To už jsem ale věděla, že tak bude.
Terinka měla vždycky svoji hlavu. V průběhu kojení se rozhodla, že z pravého prsa se kojit nechce, že raději jen z levého. To jsem si ale řekla, že ne, že to tak nejde, a i když jsem více kojila z levého, tak pravé jsem dávala častěji a velmi často jsem kojení začínaly právě pravým.
A tak jsem najednou měla děti dvě. Musela jsem se smířit s tím, že ani jednomu už teď nebudu moci dát svých 100 %. Ale věděla jsem, že budu vždy dávat maximum a hlavně spravedlivě. Ale bylo to těžké, to bez debat. Zejména večer, když mě obě mé děti potřebovaly a nechtěly beze mě usnout. Nejdříve jsem nevěděla, jak to udělat, koho uspat dřív. A tak jsem uspávala děti společně. Terinku jsem houpala na klíně a Arnika hladila ve vláskách a vymýšlela jsem nekonečné pohádky, dokud jeden nebo druhý neusnul. Terinka naštěstí spávala celou noc a jen výjimečně se budila, ale Arnoštek se stále budil i několikrát za noc třeba škaredým snem.
Ale udělali jsem si svůj systém. Společně sladili naše rytmy a přesto, že to bylo tenkrát náročné, jsme to společně zvládli. Arnikovi chvíli trvalo, než si zvyknul, že už budeme všechno dělat s Terinkou a připravil mi tím nejednu pernou chvilku. Což bývá s příchodem nového člena rodiny běžné. Ale i přesto všechno jsem to společně zvládli.
Křehká Violka
Violka přišla, když byly Terince 4 roky a Arnikovi 6 let. Obě děti už byly větší a příchod miminka do rodiny už lépe chápaly. Oba se na Violku svým způsobem těšili, chodili tulit bříško a zkoušet, jestli sestřička kope nebo ne. V té době jsme už všichni mnohem lépe spali. Dokonce i Arnik, jako velký kluk někdy spával jen s tatínkem.
Když jsem čekala Violku byla jsem už poměrně zkušenou matkou a nečekala jsem, že by mě mohlo ještě něco překvapit. Překvapilo. Narodila se Violka a od prvního okamžiku se rozhodla, že nechce být s nikým, než se mnou. A to by si člověk řekl, že novorozeňátko tyto věci tak silně nevnímá.
Paradoxně jsem byla připravená dát své děti na hlídání. Chtěla jsem se malinko povznést nad svým mateřstvím, které jsem do té doby brala velmi upjatě a striktně. Ale dostala jsem další lekci od své nové životní učitelky. Když byla Violka se mnou, v mé náruči, byla to nejšťastnější miminko na světě. Nic ji nescházelo. Ale pozor, když jsem se chtěla jen malinko vzdálit, pak nastal velký, a hlavně hodně hlasitý problém. Já jsem ale měla ještě další dvě děti, které mě potřebovaly, kterým jsem se potřebovala věnovat. Chtěla jsem se věnovat všem dětem rovnoměrně. A tak jsem dělala, co bylo v mých silách. Arnik chodil do školy, Terinka do školky, a tak jsem Violce dávala maximum právě z času, kdy o děti bylo postaráno a když se vrátili domů, pak zase více i jim. Ale člověk se nemůže úplně rozkrájet a jet na plný výkon, to se nedá zvládat dlouho. A tak jsem večery bývala vyřízená, někdy jsem mívala až zimnice z únavy. Ale opravdu jsem se snažila, tak aby se Arnik jako prvňáček dost učil, Terinka, aby nebyla zanedbávaná a aby i přesto byla Violka spokojená u mě. Musím přiznat, že to byl někdy boj. Někdy jsem vyhrála, jindy zase ne. Ale vždy jsem bojovala. A narovinu přiznám, že někdy bojuji dodnes :-).
Co se týče kojení, nebyl u Violky opravdu žádný problém. Teda až na ukončování kojení, ale to jsem měla vlastně se všema dětma velmi, velmi podobné. Kolem druhého roku se zkrátka muselo přestat a už nedat. Bylo to těžké, možná víc pro mě než pro děti. Ale zase jsme to společně zvládli, vše s s láskyplným přístupem, vysvětlováním, tulením a taky smíchem.
Violka byla neskutečně rychlé dítě, které se takřka překotně všemu učilo, všemu rozumělo a bylo nesmírně vývojově dopředu. V sedmi měsících začala chodit. A podotýkám, že nepřeskočila žádnou motorickou fázi, jen vše prosvištěla velmi rychle. Trochu mě ta rychlost vylekala a všechny matky, které měly takto rychlé děti mi určitě dají za pravdu, že to bylo velmi, velmi náročné období. Podle mého názoru, Violka nebyla na tu rychlost připravená a ani ne tak motoricky, jak emočně. A pak začala mít dětské apnoe, kdy při leknutí, vzteku, nebo nějaké intenzivní emoci, kterou nezvládla začala omdlívat. A to mě velice vylekalo. Do toho měla zálibu v pojídání různých květin a všeho, co kde našla, což byla pro mě také novinka, Arnik ani Terinka to nedělali. Takže jsem musela být stále ve střehu a neustále vědět, kde je a co přesně dělá. A to s dalšíma dvěma dětma bylo velmi vysilující.
Podle doktorů dítě z dětského apnoe vyroste kolem 3 roku. K tomu jsem se upnula, ale tak nějak jsem pořád doufala, že právě ta apnoe, která skončila je ta poslední. A i když už jsme chodili do kolektivu dětí, kde mnohdy maminky nerušeně debatovaly, zatímco jejich děti si vesele hrály, já jsem pořád sledovala, jestli je vše v pořádku. Paradoxně, vždycky, když jsem se jen na moment uvolnila a na chvíli Violku přestala úpěnlivě sledovat, tak se něco přihodilo. Teď už má Violka 5 let a už minimálně rok a půl neomdlela. Z čehož mám velkou radost :-).
Čas na návrat k sobě
Postupem času, kdy děti odrůstají a jsou čím dál samostatnější, začínám zase vnímat samu sebe o dost intenzivněji. A i když to bylo pár náročných let. Byly to roky, kdy jsem se snažila ze sebe vydat maximum pro své děti, tak i přesto to byly roky, kdy jsem se toho mnoho naučila, o sobě, o světě. Člověk zjistí, co je nejdůležitější, a tak i postupně svými myšlenkami směřuje právě k těmto věcem.
Já jsem díky svým třem milovaným učitelům zjistila mnoho a věřím, že mě toho ještě hodně naučí. Ale právě ty intenzivní zážitky s dětmi, s kojením a jejich spánkem a neklidem, mě nasměrovali ke krásnému nápadu. Projektu, do kterého jsem se pustila, ostatně jako do všeho, celým svým srdcem. S troškou nadsázky bych řekla, že KOJKOJ je moje další dítě, o které chci také s náležitou láskou pečovat a věnovat mu právě tolik, kolik bude třeba.
Vždy společně
Vždycky jsem byla a vždycky budu dělat vše proto, aby moje milované děti byly šťastné ve svých životech. Ale nikdy nebudu zapomínat na to, abych byla šťastná i já. Myslím si, že každá matka musí pečovat o své štěstí, aby ho mohla předávat právě svým dětem. Vždy budu pečovat o náš domov, o naši rodinu, tak aby děti vyrostli v harmonickém prostředí. Velmi mi záleží na tom, aby děti měly ty správné dospělácké vzory. Záleží mi na tom, aby se k sobě navzájem, ale i k ostatním chovaly laskavě. Učím je pokoře, která je za mě velmi důležitá a tomu, aby vždy stály nohama pevně na zemi. Záleží mi na tom, aby zdravě jedly, trávily čas v přírodě, a ne tolik u počítačů. Hlavní je, aby mé milované děti byly zdravé a dokázaly odolat všem nástrahám, které život přináší. Věřím svým dětem, věřím v naši rodinu a vím, že společně zdoláme vše, co nám život připraví.
A to přeji i vám. Buďte šťastní, pečujte o sebe i svou rodinu.
Koncept manželů Bobathových vychází z nejnovějších neurofyziologických poznatků o vývoji motoriky dítěte a bývá někdy označován jako neurovývojová léčba dítěte.
Manželé Berta a MUDr. Karel Bobathovi vypracovali v roce 1940 terapeutický koncept, který se následných 50 let snažili neustále zdokonalovat. Původně byl koncept Bobath určen pro děti postižené mozkovou obrnou, avšak hlavním důvodem vzniku této metody byly centrální poruchy hybného aparátu, především u dětí, a poškození mozku u dospělých pacientů (např. při cévní mozkové příhodě, roztroušené skleróze atd.).
U metody Bobath není horní věková hranice omezena a proto byl pro novorozence a kojence vytvořen model – Baby Bobath.
Rehabilitace dítěte probíhá na základě podrobného vyšetření oprávněným terapeutem, během kterého se terapeut zaměřuje na to, co dítě dovede bez pomoci, s pomocí a co nedovede, a na kvalitu tonu a pohybu, aby mohl stanovit léčebný plán a cíle pro konkrétní dítě.
Terapeut provádí s dítětem pohybové aktivity, které se vyskytují v běžném denním životě. Využívá vlastní aktivity dítěte, kterou terapeut svým vedením modifikuje a pomocí specifických technik dítěti umožňuje prožít normální pohyb.
„Dej dítěti tolik opory, kolik je nutné, ale pouze tolik, kolik je potřebné.“ (Berta Bobath)
Manželé Berta a MUDr. Karel Bobathovi
Terapeut provádí tzv.: handlin a tapping.
Handling
Handling zahrnuje použití různých technik, které jsou zaměřeny především na příznivé ovlivnění patologického tonusu dítěte a usnadnění jeho pohybů tak, aby je mohlo provádět co nejsprávněji a nejsnadněji.
Terapeut neučí dítě konkrétním pohybům, ale dělá vše pro to, aby pacient mohl pohyb provést sám, co nejsprávněji.
Tapping
Tapping zahrnuje různé formy přerušovaného dotýkání a tlakového dráždění povrchových i hlubokých receptorů, které dítěti pomáhají uvědomit si jednotlivé části trupu a končetin. Když má dítě vykonat nějaký pohyb, terapeut poklepává na povrch pokožky u jednotlivých kloubů, což dítě motivuje k pohybu končetinou žádaným směrem.
Veškerá terapie je prováděna v rámci funkční situace. Snahou terapeuta je umožnit dítěti získat novou sensomotorickou zkušenost a tím příznivě posunout jeho vývoj vpřed.
Úloha rodiče
Rodič je instruován v tzv. handlingu – manuálním vedení, manipulaci s dítětem a stimulaci správných pohybových vzorů během běžných denních aktivit, jako je například krmení (kojení), nošení, hygiena nebo sebeobsluha. Tento handling by měl být aplikován po celý den, což může být pro některé rodiče obtížné, zejména na začátku terapie.
Vojtova metoda, Bobath, nebo kombinace?
Obě metody patří mezi novější rehabilitační přístupy a obě dosahují úspěchů nejen v dětské rehabilitaci. Pracují na rozdílném principu a je na terapeutovi i na vás, který přístup bude pro vás a vaše děťátko příjemnější. „Obě metody musí být zvoleny na základě individuálních potřeb každého dítěte. Důležité je začít co nejdříve. Čím dříve však začneme, tím větší je šance na úspěch.“
Koncept manželů Bobathových využívá vlastní aktivity dítěte, kterou terapeut pouze upraví. Dítě získává co nejsprávnější senzomotorickou zkušenost v rámci konkrétní situace. Terapeut neučí dítě pohybům, ale pomáhá mu provést je co nejsprávněji a nejsnadněji. Rodiče pak využívají tzv. handling, což zahrnuje způsob manipulace, polohování a stimulaci v rámci celodenní péče.
Vojtova metoda vychází především z poznatků o optimálním vývoji dítěte do 1 roku života. Terapeut se snaží nastavením dítěte do předem daných poloh a stimulací určitých bodů na těle, tzv. spoušťových zón, vyvolat ideální pohybové vzory, které jsou u dítěte narušeny nebo zcela chybí. Tato metoda nevyžaduje spolupráci dítěte, pohyb je aktivován mimovolně. Terapie Vojtovou metodou se obvykle provádí až 5x denně a pro některé rodiče je velmi náročná, protože průběh terapie většinou provází pláč dětí. Důležité je však vědět, že dítě nepláče proto, že by ho cvičení bolelo, ale proto, že terapeut stimuluje pohyby, které jsou pro dítě nepřirozené a které není schopno samo provést. Pláčem tak dává najevo pouze svou nelibost.
Další možností je kombinovat oba přístupy nebo některé jejich prvky. Obecně platí, že je důležité dítě před terapií důkladně vyšetřit a stanovit hlavní cíl. Doporučuji vyhledat fyzioterapeuta s certifikátem pro danou metodu či koncept, abyste měli jistotu, že vaše dítě je ve správných rukou a že má zajištěnu tu nejkvalitnější péči.
Přeji vám mnoho úspěchů na ne vždy lehké cestě ke správnému motorickému vývoji vašeho děťátka.
Vše, co miminko během svého pobytu v děloze trénovalo, lze venku uplatnit pouze s velkou podporou, která musí být správná. Mluvím o sání palečku nebo jiného prstíčku během bdění i spánku v prenatálním období.
Jaké návyky si plod fixoval?
Paleček je dlouhý a pevný, má definovanou formu a dosahuje až na kořen jazyka do oblasti horního klenutého patra, kde tvrdé přechází v měkké. Během sání byl plod odměňován nepřerušeným a relativně vydatným proudem plodové vody, která mu chutnala, protože mimo jiné obsahovala kyselinu mléčnou.
Děloha těsně obklopovala celé tělíčko, přidržovala pěstičku s palečkem v pusince, takže se z pusinky paleček jen tak snadno nevysunul. To vše bylo doprovázeno tělesnou zvukovou symfonií maminky, v ideální teplotě, hebkém lůnu a příjemném pohupování, kde nikdo nic netlačí, neomezuje, neusměrňuje, nepřerušuje, nevnucuje, nezakazuje, neodpírá, nezasahuje a hlavně nesleduje čas.
MAMINKA
Mnoho maminek si představuje kojení jako naprosto přirozenou věc, která přijde sama, nebude bolet ani trápit, a bude to jako na obrázcích z hezkých časopisů. Z našich životů se však bohužel vytrácí přirozená kontinuita předávání si tohoto umění po ženské linii. Generace našich maminek byla často omezována a tlačena do schémat, která kojení většinou utlumovala. Komunita velkých pospolitých rodin, kde se předávaly praxí ověřené informace, už existuje pouze v románech.
A především nás již od malička masírují všudypřítomné reklamy v podobě panenek s dudlíkem a lahvičkami, později časopisy, sociální sítě a podbízivé letáky všeho druhu, které nás ujišťují, jak správné je krmit z lahve, jaká jsou „nejlepší“ mléka, která jsou skoro vhodnější než mateřské, a jaký pocit jistoty nám to přinese. Tyto pokusy často skrývají vliv různých lobbistických skupin v tomto oboru.
Myslím si, že příprava na kojení by měla předcházet porodu, stejně jako příprava na porod samotný.
Takže to vezmeme pěkně po pořádku.
První přisátí k prsu – porodní sál
Fyziologický novorozenec po narození má obvykle po 5–15 minutách snahu se přisát k prsu, záleží na tom, jak přicházel na svět a jak dlouho potřebuje na rychlou adaptaci, rozdýchání a přijetí faktu, že už zpátky nepůjde a musí akceptovat náš svět jako nové místo k životu.
Když je pro miminko vše v pořádku, tzn. je na těle maminky, zahřáté a obklopené laskavou náručí, vnímá svou maminku všemi smysly a začne manifestovat zájem o přisátí.
Ne nadarmo se pigmentace dvorců a bradavek ztmaví – pro miminko je to jasné jako terč. Malé výrůstky, připomínající bradavičky na dvorcích, jsou minižlázky, které produkují látky, jež dítěti voní jako plodová voda, na kterou je zvyklé. Bradavky skromně nabízejí kapičky mleziva, které odcházejí většinou již před porodem, a představují jakousi čichovou stopu. Jak jsem již zmínila, v plodové vodě jsou známky kyseliny mléčné a dítě jde neomylně i po čichu.
MIMINKO
Pár minut po narození se miminko začne olizovat, vystrkovat jazýček, mlaskat a bloudit očima, jako by něco hledalo. Má snahu se přisát. To je ideální moment, kdy je dítě nejlépe predisponováno k prvnímu přiložení, přičemž předtím samozřejmě leží v blízkosti prsa.
Zkušená porodní asistentka nebo duly pak jemně pomohou, aby se miminko poprvé přisálo.
Ale ejhle, situace není jak v děloze; bradavka vypadává, nejde ji nabrat, nelze ji udržet, nic neteče. První, čtvrtý, desátý pokus a zatím žádný úspěch – těžký život novorozence začíná!
Poloha maminky je většinou naprosto nevyhovující a její nezkušenost, spolu s prvním setkáním s kojením, to ještě umocňuje.
Ano, to je první úskalí, se kterým se mnohé maminky setkávají. Je to výzva, která vyžaduje trpělivost, vytrvalost, důvěru v sebe i dítě, určitou dávku oboustranné šikovnosti, příznivé podmínky a moře správné podpory.
Takže, co si pohlídat už na porodním sále:
Především netlačte miminko do hlavičky (to je nejen nepříjemné, ale vyvoláte tím obranný reflex, což může mít za následek spíše pevný stisk než otevřenou čelist). Naopak, dítě potřebuje vzpřímenou hlavičku s mírným záklonem, aby mohlo dokořán otevřít čelistní kloub, což usnadňuje dýchání a polykání. Držíme miminko v horní části zad a jemně pod hlavičkou dlaní tak, aby se cítilo pohodlně. Tělíčko by mělo být natočeno přímo k vašemu tělu, hlavička by měla být v prodloužení zad bez rotace.
Jeho pusinka by měla být široce rozevřená a rty se ohrnovat ven, aby bradavka a část dvorce vnikla do hloubky ústní dutiny. Pokud bychom se podívali na průřez pusinky, jak a kde je bradavka během sání uložena, byli bychom překvapeni.
Bradavka se v ideálním případě opírá o horní patro v místě tzv. sacího bodu, tj. přechodu tvrdého a měkkého patra. Dítě dásněmi přitlačuje obvod dvorce, kde se nachází množství receptorů, které díky této stimulaci informují endokrinní systém maminky, aby se začalo spouštět mléko. To vše doplňuje vydatný podtlak a masáž jazyka na spodní části dvorce a bradavky.
Je to malá věda, ale když se tyto zákonitosti pochopí včas, je velká pravděpodobnost, že si miminko fixuje správné informace a postupně se kojení zdokonalí.
Na porodním sále si polohu příliš vybírat nemůžete. Po porodu ležíte se zvýšenými zády a snažíte se držet miminko v náručí. Pokud je k dispozici kojící polštář, je dobré si jím vypodložit alespoň lokty. Mnoho maminek je hodně unavených a těžko si pohodlně sedá.
V některých porodnicích pokládají maminku s miminkem na bok. Pokud má maminka vytvarované bradavky a dítě má šanci se přisát, je to ideální stav.
V jakých polohách kojit novorozené miminko?
V nemocnici není příliš velké pohodlí, s tím se musíme smířit a vytvořit si ty nejlepší možné podmínky.
Poloha tanečníka:
Maminka sedí na křesle nebo na posteli – pokud je postel polohovatelná, má prakticky vertikálně zvednutá záda a přizvednuté nohy v kolenou.
Poloha boční:
Maminka sedí na křesle nebo na posteli – pokud je postel polohovatelná, měla by mít prakticky vertikálně zvednutá záda a přizvednuté nohy v kolenou.
Kojící polštář, který si fixujete zády, musí být na úrovni vašeho zadečku. Obmotáte si ho kolem těla tak, aby miminko dosáhlo do šikmé pozice s hlavičkou u prsa, tělíčkem pod vaším podpažím a nožičkami položenými, které se mohou libovolně protáhnout. Za vašimi zády by měl být běžný polštář, aby nepřekážel nožičkám dítěte.
Dítě leží natočené k vašemu boku, aby hlavička byla v prodloužení zádíček a nebyla rotačně zatěžována.
Jedna ruka přidržuje prs, ze kterého dítě saje, a druhá paže fixuje miminko tak, aby nebalancovalo na polštáři, nebylo příliš přitlačené, ani naopak neviselo na prsu.
Když se miminko správně přisaje, přizvednete si příslušné koleno pod hlavičkou dítěte tak, abyste si mohly opřít záda, narovnat se a veškerá tíha polštáře, vaší paže a miminka spočívala na koleni.
Poloha v leže:
Maminka leží na posteli na boku s polštářem pod hlavou a ramenem na matraci. Miminko leží bokem natočené k ní, s hlavičkou ve svém podpaží. Volnou horní rukou si dítě přivine k prsu a podpírá mu zádíčka čímkoli, co je zafixuje v boční poloze.
Jemně přitlačuje miminko v úrovni zádíček, aby nevyvolala prohnutí zad.
I když je tato poloha pohodlná, přirozená a jednoduchá, předpokládá se, že technika přisátí je zvládnutá oboustranně. Pokud ne, je potřebné počkat na vypilování techniky a až poté si tuto polohu užívat.
Pokud není technika přisátí oboustranně ideální, je velká pravděpodobnost, že se miminko nepřisaje správně, což maminku může zraňovat, protože v této poloze není dostupná úplná kontrola a podpora miminka je nedostatečná.
Nedoporučuji tuto polohu, pokud je bradavka nedostatečně formovaná, dítě má ustupující bradičku, zkrácenou uzdičku, slabý sací reflex, nebo pokud je miminko velmi spavé či pod vlivem novorozenecké žloutenky.
V těchto případech miminko u prsu pouze dudlá, nebo spí, a maminka to nedokáže přesně vyhodnotit; po mnoha desítkách minut se může zjistit, že dítě nic nesnědlo.
Poloha madony – hlavička dítěte na předloktí maminky:
I tato poloha je určena pro pokročilé, a to pouze v případě, že je zřejmé, že miminko má pohodlí.
Předloktí nemá takovou citlivost jako vaše dlaň, a hlavička miminka nemusí mít tu správnou očekávanou polohu a mírný záklon. Předloktí může tlačit dítě do zátylku, což může způsobit, že se miminko potí v zátylku nebo klouže vlastní rostoucí vahou níže. To může časem vyvolat nepříjemný tlak kolem krku dítěte. Věřte mi, je to nejčastější důvod problémů, když přijdu k staršímu 2-3 měsíčnímu miminku, které se nechce kojit déle než pár minut, protože se prostě necítí pohodlně.
Tato poloha bude určitě vhodná mimo domov, kde trochu improvizujeme, ale v domácím pohodlí bychom měli sobě i miminku dopřát co nejvíce pohodlí.
Proč může být začátek kojení bolestivý?
Většinou je to důsledkem špatné techniky přisátí – dítě nemá prs dostatečně hluboko v ústní dutině a pouze dudlá bradavku.
Je také třeba připustit, že prsa jsou přecitlivělá část těla a pravidelné, intenzivní tření drsným jazýčkem během několika desítek minut mohou zanechat stopy.
Co je třeba podniknout:
Zajistěte správné přisátí – zkontrolujte vyhrnuté rty ven, jemně pootevřete pusinku malým tlakem prstu na bradičku a tím docílit většího úhlu v čelistním kloubu. Tehdy se bradavka s dvorcem posunou hlouběji do úst a jazyk přestane dráždit vaši bradavku.
Zkontrolujte, zda dítě příliš nesvíráte, netlačíte mu do hlavičky a zda se necítí nepohodlně.
Pokud se nepodaří přisátí hned napoprvé, vsuňte prst do koutku pusinky až mezi dásně dítěte, a teprve poté bradavku bezpečně vyjměte.
Jak ošetřovat bradavky?
Na začátku je důležité podporovat hojení pomocí přírodního preparátu. Na trhu je mnoho možností, vyberte si organické přípravky, např. s lanolínem, levandulí, měsíčkem, heřmánkem atd., které mají zklidňující účinek.
Osobně mám velmi dobrou a dlouholetou zkušenost s produkty Motherlove, zejména s čistě organickým Nipple cream, Diaper balm nebo produkty Weleda.
Vyplatí se prsa po kojení chvíli větrat a nechat odpočinout bez utlačení v podprsence. Může také pomoci hydrogelový obklad pro zklidnění a podporu hydratace a zvláčnění.
Po čase, když podráždění prsů pomine, je nejlepší udržovat bradavku a okolí pouhým mateřským mlékem, které necháte zaschnout. Mateřské mléko má zázračné schopnosti, nejen nutriční, ale i protektivní a terapeutické.
Nalitá prsa – příprava prsů
Nalití prsů je častý fenomén doprovázející začátek kojení, obvykle 2–3 dny po porodu. Jde o zduření prsní tkáně, která je prosáklá, překrvená a napjatá. Prsa jsou většinou tvrdá, bolestivá a horká, a bradavka, která doteď měla nějaký tvar, se může prakticky přestat formovat.
Pro miminko je takové prso obtížně uchopitelné a pro maminku nepříjemné.
Co s tím?
Před kojením:
V porodnici: Prohřejte prsa horkou vodou ve sprše nebo horkou mokrou plenou alespoň na pár minut. Poté pečlivě masírujte dlaněmi, dokud nepocítíte, že tuhost povoluje a tlak se zmírňuje.
Doma: Nahřejte polštářky s výplní (např. pecky, rýži nebo zrno), vložte je do podprsenky a poté masírujte.
Pro podporu zformování bradavky a spuštění mléka stimulujte obvod dvorců, přibližně 1 cm od úpatí bradavky, krouživým stiskem špičkou prstu, jako byste malovaly spirálku. Objeďte obvod dvorce 1–2 krát.
Pak můžete ručně odsát pár kapek mateřského mléka pomocí dvou prstů – palce a ukazováčku naproti sobě, jako byste vytvořily písmeno „C“. Zatlačte konečky prstů do obvodu dvorce směrem do hrudníku a lehce podebírejte, dokud se nezačne uvolňovat mateřské mléko.
Tehdy je prs připravený k nabídnutí miminku.
Po kojení:
V porodnici: Zchlaďte prsa studenou mokrou plenou – několikaminutový zábal.
Doma: Prsa můžete zchladit stejně, nebo použít tvarohový Priessnitzův zábal (na postižené místo vrstvičku tvarohu, přes to vrstvu igelitu a na to studený mokrý obklad), který působí terapeuticky při horkosti.
Někdy je třeba celý proces opakovat, než se tělo a jeho endokrinní systém stabilizují.
Nejobvyklejší otázky:
Jak často mám kojit?
Ideálně na požádání miminka, když začne hledat, mlaskat, probudí se a dává najevo, že chce sát.
Pokud je však dítě nezralé, má nízkou porodní váhu, větší poporodní úbytek na váze, nebo novorozeneckou žloutenku, taková miminka se ke krmení příliš nehlásí. Pak je nutné je budit a kojit přibližně v intervalech 2–3 hodiny.
Co když mi miminko u prsu stále usíná?
Je důležité miminko budit, protože novorozené miminko nemá příliš velkou výdrž. Je naprosto normální, že během kojení několikrát usne. Miminko si přirozeně musí dělat kratší pauzy, aby se mohlo vydýchat – teprve se učí koordinovat sání, dýchání a polykání. U prsa se automaticky cítí jako v děloze, vnímá maminku, slyší její srdíčko, nahřívá se od ní a vnímá její pokožku, což mu přirozeně navozuje spánek.
Proto je třeba miminko budit, aktivovat, pobízet a stimulovat. Většinou pomáhá, když mu škádlíte prstem pod bradičkou, po tvářičce nebo za ouškem, nebo když mu zahýbáte prsem v ústech. Pokud nic nepomáhá, odstavte ho a promasírujte mu tělíčko, vezměte ho do náruče a prostě s ním hněte. Někdy pomůže uvést ho do „krkací“ polohy.
Jak dlouho mám miminko kojit?
To je asi nejdiskutovanější dotaz, na který neexistuje přesná odpověď. Je třeba přistupovat individuálně ke každému miminku.
Dle dítěte:
Miminko, které je předčasně narozené, nezralé, s nízkou porodní váhou, větším poporodním úbytkem na váze nebo s novorozeneckou žloutenkou, se krmí podle doporučení pediatra, a obvykle je ordinován dokrm.
Čiperné miminko, pokud je správně přiložené k prsu tak, že mamince nezpůsobuje bolest a nezraňuje bradavky, může kojení trvat v prvních dnech života i 20–30 minut, i déle, pokud dítě během krmení usíná.
Postupně se u starších novorozenců délka kojení prodlužuje na 40–50 minut (do tohoto času jsou zahrnuty pauzy na odpočinek a krátký mikro spánek, krkání). Velmi záleží na temperamentu, rychlosti sání, šikovnosti a vitalitě miminka, i na uvolňování a množství mateřského mléka.
Mám střídat prsa během jednoho kojení?
Na začátku, než se laktace plnohodnotně rozvine, určitě. Později se projeví, zda stačí množství mateřského mléka z jednoho prsa. Následující kojení se pak může odčerpávat z druhého prsa.
Osobně učím maminky, aby se řídily zkušeností a pocitem. Pokud jsou obě prsa plná a dítěti stačí jen jedno, nevyprázdněné prso může do dalšího krmení počkat. Nicméně se občas stává, že dojde k zatvrdlinám v prsu, retenci a postupně se může dostavit zánět mléčné žlázy.
Kolik má miminko během jednoho krmení vypít?
V prvních dnech po porodu se u zdravého fyziologického novorozence s běžnou porodní váhou obvykle očekává, že během každého kojení v den po porodu vysaje 5–10 ml, druhý den po porodu 10–20 ml, třetí den po porodu 20–30 ml, čtvrtý den po porodu 30–40 ml.
Tento údaj je velmi zobecněný a je nutné vždy individuálně přihlížet ke každému novorozenci zvlášť.
Je nutné, aby si miminko vždy po krmení krklo?
Je to žádoucí, ale někdy se to nepodaří. Pak je dobré miminko položit, mírně změnit jeho polohu a znovu zkusit v jiné krkací poloze. Pokud se ani tehdy nezadaří, nezbývá než miminko uložit do bezpečné, zvýšené polohy, mírně natočené na bok, aby se předešlo aspiraci ublinknutého mléka.
Mlezivo / zralé mateřské mléko
Přibližně do třetího dne po porodu matka produkuje mlezivo, neboli kolostrum – nažloutlou, někdy téměř průhlednou tekutinu, která obsahuje nezbytné protilátky zajišťující pasivní imunitu, významné proteiny, růstové faktory a vitamíny.
Zralé mateřské mléko je pokračováním kolostra, s postupně se zvyšujícím množstvím tuků a všech nezbytných nutričních složek.
Co je naprosto fascinující, je skutečnost, že v průběhu kojení se mění a přizpůsobuje kvalita i kvantita mléka podle potřeb dítěte, jak roste a dospívá. Během kojení dochází k interakci poptávky a nabídky mezi matkou a dítětem.
Mateřské mléko se dokáže přizpůsobit požadavkům nemocného dítěte, „retušovat“ nedokonalosti v jeho zdravotní kondici, a má schopnost nejenom zahánět hlad, ale také léčit.
Mám používat odsávačku mateřského mléka?
K odsávání mateřského mléka by měl být důvod, a proto je, podle mého názoru, předčasné pořizovat si ji ihned. V porodnici vám často odsávačku zapůjčí a během třídenního pobytu na šestinedělí se ukáže, zda bude nutná. Pokud ano, můžete ji zakoupit v každé lékárně.
Nejobvyklejší důvody pro použití odsávačky mateřského mléka:
Pro stimulaci laktace, pokud se miminko nepřisává.
Pro úlevu prsů, pokud je mateřského mléka významně více a dítě je najedené.
Pro zajištění mateřského mléka pro indisponované miminko, které musí být dokrmováno.
Pro nashromáždění mléka za účelem plánované absence kojení (např. když musí matka k lékaři).
Čím lze stimulovat laktaci?
Pravidelné a správné kojení, včetně nočního kojení a střídání prsů během kojení.
Kontakt s miminkem.
Příprava prsů před kojením – prohřátí, masáž a stimulace dvorců.
Dostatečný odpočinek, nejen v noci.
Mentální nastavení.
Vhodná strava a pitný režim.
Kojící čaje a byliny podporující kojení, jako například ájurvédský čaj Medhika.
Homeopatie, např. Ricinus Communis 5CH, preparáty jako More Milk Plus.
S ohledem na to, že miminko citlivě reaguje na to, co maminka požila, je dobré na začátku přemýšlet o tom, co jíst a pít. Čím je potrava tekutější, tím dříve bude obsažena v mateřském mléce.
Zjednodušeně platí, že:
Spolehlivě tepelně upravené pokrmy, přirozeně sladké až neutrální chuti, nenadýmavé, nealergizující, nedráždivé a prohřívající, čerstvé, sezonní a lokální potraviny budou lépe stravitelné pro matku i miminko. Dostatečný pitný režim je také klíčový.
Nedovařené maso, sushi, tatarák, paštiky, vnitřnosti, nepasterizované mléčné produkty, houby, větší množství ořechů, citrusové a exotické plody.
Samozřejmě se do jídelníčku postupně vrátí vše, co maminka dříve konzumovala, ale je důležité to dělat s mírou a pozvolna, aby byla zřetelná odezva od dítěte a aby nemělo potíže s trávením, vyrážkou nebo nadmutím.
Kojící polštář
Podle mého názoru je kojící polštář neodmyslitelnou pomůckou ke kojení, poskytující pohodlí jak mamince, tak miminku.
Dítě, které nemá stabilní a zajištěnou polohu, ve které se cítí „uhnízděné“ a je podloženo od hlavičky až po paty, nemusí být klidné při sání. Pokud není dostatečně opřené, pravděpodobně začne po chvíli protestovat, kroutit se, vzpínat a směřovat k ukončení krmení.
Polštář by měl být snadno tvarovatelný, lehký, s povlakem z bavlněného materiálu a pratelný. Měl by být dostatečně velký, neklouzavý a jeho výplň by měla být příjemná a vzdušná, aby se dítě ani maminka nepřehřívali.
Ve své praxi jsem měla tu čest seznámit se s výjimečným kojícím polštářem KojKoj.
Co je na něm tak mimořádného?
Jeho výplň je z jemně drcených pilin z borovice Zirbe, která roste pouze ve vysokých nadmořských výškách v Alpách. Díky svým éterickým olejům dodává tento polštář neobyčejné vlastnosti a účinky.
Podporuje relaxaci svalstva, má antibakteriální a bakteriostatické účinky, působí při astmatu, zvyšuje imunitu, odpuzuje hmyz a roztoče, a hlavně nádherně voní po lese. Každé natřesení polštáře vás osvěží.
Z polštáře lze velmi snadno vytvořit hnízdečko, do kterého miminko naprosto přirozeně zapadne, a ve zvýšené pozici po kojení může setrvat, trávit a usnout.
Děkuji mamince Zlate Hrudkové (IG: zlatahrudkova) za velmi vstřícnou, laskavou a příjemnou spolupráci, která mi umožnila pořídit detailní fotografie demonstrující kojící polohy.
Děkuji také za zapůjčení a možnost testování kojícího polštáře KojKoj.cz, který mě opravdu nadchl svými kvalitami a s čistým svědomím ho mohu maminkám jen doporučit.
Máte-li před porodem, neváhejte věnovat přípravy na kojení velkou pozornost – vyplatí se to!
Prakticky všechno má své řešení, avšak problém by se neměl příliš protahovat, aby si dítě nefixovalo špatné návyky a maminka posléze nepřicházela o mateřské mléko.
Přeji všem budoucím i stávajícím maminkám hladké a radostné kojení. Prosím, nepodceňujte potíže s kojením, neodkládejte možnost se poradit. Volejte laktační poradkyni a pokud bude třeba, pozvěte si ji na laktační poradnu.
Doslovný překlad spojení ZERO WASTE znamená „nulový odpad“ nebo také „nulové plýtvání“ a z toho je zřejmé, že se nejedná o jednorázovou akci, ale o postupný prDoslovný překlad spojení „ZERO WASTE“ znamená „nulový odpad“ nebo také „nulové plýtvání“. Z toho je jasné, že se nejedná o jednorázovou akci, ale o postupný proces přizpůsobení či úplné změny životního stylu. V současné době je téma odpadů velmi aktuální. Myslím, že snad každý, kdo má přístup na internet, už viděl videa, kdy se místo mořských řas ve vlnách převalují tuny odpadků, záběry na zvířata trýzněná plastovými brčky nebo pláže zcela pokryté odpady.
Tyto záběry, ale i odborné studie, upozorňují na nutnost omezení produkce odpadů. Nejdůležitější je přecházet k tvorbě odpadu, spíše než se soustředit na jeho odstranění. Je to však možné? Je možné se ze dne na den stát osobou, domácností či společností, která neprodukuje žádný odpad? Jedno je jisté: jen málokdo to dokáže ze dne na den. Existuje však velké množství jednotlivců, skupin a společností, které postupně pracují na omezení tvorby odpadu. Například naše společnost Zirben.cz se snaží při zasílání balíků minimalizovat potřebu plastových obalových materiálů a hledat co nejekologičtější a nejefektivnější způsoby balení. Opakovaně používáme krabice, které získáváme od přátel i jiných drobných podnikatelů v okolí. Také znovu používáme výplňové materiály krabic nebo krabice kreativně upravujeme, aby výplň nebyla vůbec potřeba. Recyklujeme a upcyklujeme, jak jen můžeme! 😊
Pojďme se tedy podívat na to, co můžeme udělat my sami doma a jak můžeme začít. Je jasné, že pokud vás myšlenka omezování odpadu neoslovila, pravděpodobně nezačnete ani s celou řadou nápadů a rad. Pokud jste však tomuto tématu nakloněni, mám několik bodů, které mohou sloužit jako inspirace:
Pořiďte si láhev na vodu, omezte kupování PET láhví
Na trhu je k dispozici široká škála lahví na nápoje a to jak plastových, tak nerezových nebo skleněných.
Kompostujte
Ne vždy je jednoduché zřídit si doma kompost, zvlášť pokud bydlíte v bytě. V současné době jsou však na trhu k dispozici malé mobilní kompostéry do bytů, města mají speciální popelnice na bioodpad a pokud žijete na vesnici, není nic jednoduššího než si kompost umístit v rohu zahrady. Rozbor odpadu, který si nechala vypracovat jedna obec na Slovensku, ukázal, že ve popelnicích je více než třetina bioodpadu – zbytečné. V této obci začali ještě více podporovat kompostování. Přestaňte se kompostování bát.
Nevyhazujte, opravujte
Na dnešním trhu se dá velice snadno sehnat téměř vše, na co si vzpomenete. Místo toho, abychom se pokusili věci opravit, je snazší koupit nové. Je na čase to změnit.
Omezte používání plastových sáčků a igelitových tašek
Jedním z nejjednodušších a nejefektivnějších kroků je používat plátěné tašky. Pořiďte si vlastní tašku na nákupy. Navíc jsou k dostání i různé plátěné sáčky na ovoce a pečivo.
Využijte maximum potravin
Nakupujte pouze potraviny, které skutečně zužitkujete, abyste předešli zbytečnému vyhazování zkažených potravin. Na internetu také najdete recepty na pokrmy „z odpadu“, což ukazuje, jak lze některé části potravin ještě využít.
Omezte nákup nového oblečení
Vždy je lepší si pořídit jeden kvalitnější kousek, který můžete kombinovat na více způsobů, než nakupovat velké množství levných oděvů. Čím dál více módních domů se zaměřuje na udržitelnou módu a realizuje kampaně tohoto zaměření. Nejefektivnějším krokem v zero waste životním stylu je nakupování v second handech.
Zkuste si dát svůj oblíbený nápoj bez jednorázového brčka
Mnoho restaurací přestalo používat jednorázová plastová brčka a nahradilo je ekologičtějšími alternativami. Nejčastěji se setkáte s brčky papírovými, ale k dispozici jsou také varianty bambusové, nerezové nebo skleněné.
Bylo by skvělé, kdybychom dokázali striktně dodržovat všechny zásady zero waste života. Odpad by nevznikal a zatížení přírody odpadem a zplodinami z jeho likvidace by se zcela eliminovalo. Musíme si však realisticky přiznat, že to není úplně možné. I když se snažíme, může se stát, že náš soused vyhazuje PET lahve do kontejneru určeného na směsný odpad. To, co však může udělat každý z nás, je pracovat na sobě, omezovat tvorbu odpadu a hledat způsoby, jak žít pohodlně a v souladu s přírodou, s co nejmenším množstvím vyprodukovaného odpadu.
U výrobků Zirben vždy myslíme na životní prostředí. Při zasílání dbáme na dodržování základních pravidel k omezení odpadu a vždy hledáme materiály, které jsou vyráběny s ohledem na naši přírodu.
